o mně

jaOndřej MACL (*24. 12. 89, Hradec Králové) studuje autorské herectví na DAMU. Vystudoval světovou literaturu na Karlově univerzitě (Mgr.), s půlroční stáží na Paris-Sorbonne IV, a sociální práci a novinařinu na Masarykově univerzitě v Brně (Bc.). Věnuje se tvorbě autorských performancí, propojujících literaturu s divadlem, hudbou a výtvarným uměním. Rovněž se snaží o živý kontakt umění s filozofií, náboženstvím, vědou. Erbovním příkladem těchto snah by se měl postupně stávat jeho erotický projekt, který by s vědomím historických proměn Eróta vynalézal nový, zraněný vztah k současnosti.

Konkrétně Ondřej dosud exhiboval na stadionu, v hypermarketu, ve squatě, v pajzlech, univerzitách i kostelech, tradičně v divadlech, galeriích, kinech a hudebních klubech od Rock Café a Flédy až po olomouckou Ponorku, potažmo openairově na ulicích, v karnevalech, parcích a zámeckých zahradách, při nejrůznějších rodinných slavnostech, svatbách i v azylových domech, před kamerou České televize anebo v cizích zemích. (ještě konkrétněji zde)

Za knižní debut Miluji svou babičku víc než mladé dívky (nakladatelství Dauphin, 2017) obdržel Cenu Jiřího Ortena. Jako kritik pravidelně přispívá do divadelní rubriky Tvaru. Literární či esejistické texty publikoval také v revue Souvislosti, A2, Kapitálu, Dobré adrese, Psím víně, Lidových novinách, pro potřeby Českého rozhlasu, na stránkách Kulturních novin, Katolické dekadence či Deníku Referendum.

Mimoto Ondřej vystavoval básnicko-fotografický cyklus Epos o Mariánkovi (1998-2000) a složil desítky písní, zčásti dostupných na jeho Youtube-účtu, ještě amatérštěji i na Bandzone.

Roku 2015 obdržela jeho taneční performance Vyznání třetího pohlaví cenu Tomáše Žižky „za možná i třetí divadelní reformu“, roku 2009 zase zvítězil v celorepublikovém finále slam poetry. Mnohem častěji však neuspěl, klopýtal, motal se zákulisím světa.

KONTAKT:

E-mail: ondramacl@gmail.com

Facebook: Ondřej Macl

Adresa: České moře