Foto: Filip Vonka.

Ondřej Macl (*24. 12. 1989, Hradec Králové) má za sebou studia srovnávací literatury na Karlově univerzitě (Mgr., Ph.D.), autorského herectví na DAMU (MgA.) a sociální práce a novinařiny na Masarykově univerzitě v Brně (Bc.). Věnuje se tvorbě performancí a rituálů, propojujících nejrůznější umělecké formy. Zároveň se snaží o živý kontakt umění s filozofií, náboženstvím, vědou. Erbovním příkladem těchto snah by se měl postupně stávat jeho* erotický projekt, který by s vědomím historických proměn Eróta vynalézal nový, zraněný vztah k současnosti.

Konkrétně Ondřej dosud performoval* na stadionu, v hypermarketu, před demonstrujícím Václavákem, ve squatu, na univerzitách, v kostelech i hvězdárnách, tradičně v divadlech, galeriích, knihovnách, kinech a klubech, na ulicích, v karnevalech, parcích a zámeckých zahradách, při nejrůznějších rodinných slavnostech, svatbách i v azylových domech, před kamerou České televize anebo v cizích zemích. (ještě konkrétněji zde)

Za knižní debut Miluji svou babičku víc než mladé dívky (Dauphin, 2017) obdržel* Cenu Jiřího Ortena.  Následovala sbírka variací na Jiřího Žáčka K čemu jste na světě (nakladatelství Petr Štengl, 2018), novela Výprava na ohňostroj s podtitulem „o Evropské unii a mladých lidech“ (tamtéž, 2019), politická satira Baban Rejdiš: Legenda o Bocianovi (Viriditas, 2021), sbírka básnických remixů Hrajte ještě dál (Revue Prostor, 2025) a sbírka povídek Jednou za modrý měsíc (Paradox, 2026). Roku 2021 byl* oceněn* mezinárodní Cenou Václava Buriana za poezii. Příležitostně překládá, například Deník smutku Rolanda Barthesa (Fra, 2023) nebo básně Oscara Wildea Umělec: básně v próze (Adolescent, 2023), které doprovodil* dopisem „Polibky na Wildeův hrob“.

Od roku 2021 pracuje jako hlavní editor* v Revue Prostor. Předtím tři roky pravidelně přispíval* do divadelní rubriky Tvaru, dva roky byl* sloupkařem* v Hostu. Literární či esejistické texty publikoval* také v A2, revue Souvislosti, Plavu, Dobré adrese, pro potřeby Českého rozhlasu, v Kapitálu, Glosolálii, Lidových novinách, Moderním divadle, na stránkách Deníku Referendum, iLiteratura.cz, Aktuálně.cz… Mimoto vystavoval* básnicko-fotografický cyklus Epos o Mariánkovi a složil* desítky písní.

Jeden rok pobýval* Ondřej na dobrovolnické stáži v Evropském domě Bordeaux-Aquitaine, po semestru na University College London, Paris-Sorbonne IV a na Escola superior de teatro e cinema v Lisabonu, čtvrt roku v Athénách a Soluni a na literární rezidenci v Budapešti, dva měsíce v rezidenci TAKT v Berlíně.

Díky angažmá v rituálních inscenacích Anny Luňákové se zúčastnil* mezinárodních festivalů ve Francii, Portugalsku a Maroku; společně s Annou pořádají kočovné kabarety a založili platformu Nothing Is a Problem Here. Roku 2015 získala jeho* taneční performance Vyznání třetího pohlaví cenu Tomáše Žižky „za možná i třetí divadelní reformu“, roku 2009 zvítězil* v republikovém finále slam poetry.

Mnohem častěji však neuspěl*, klopýtal*, motal* se zákulisím světa.

(Medailonek prostupují hvězdičky, protože se od léta 2025 identifikuje jako nebinární. Předtím byl* spíše nočním nebem bez hvězd.)

KONTAKT:

E-mail: ondramacl@gmail.com

Facebook: Ondřej Macl

Instagram: Princess Unhinged